Vypadá jako nahrubo otesaný sekerou - potřeboval by přejet hoblíkem.

5. července 2011 v 1:06 | הלט

4. července se každý pořádný Američan ohlédne do národní minulosti. Dopadne to vždy podle toho, jak ji zná sám, respektive jeho blízcí. Také americkými dějinami prochází celý zástup úžasných lidí, z nichž řada je navíc opředena ještě úžasnějšími legendami.

K datu Dne nezávislosti se jméno jednoho z těch lidí přímo neváže, ale v dějinách USA má místo výjimečné.




ABRAHAM LINCOLN

Paul Johnson o něm píše: "Občanská válka byla v amerických dějinách nejen zásadní událostí, ale navíc událostí náboženskou, neboť obě strany byly přesvědčeny o mravní převaze vlastní pravdy a postoje druhé strany zavrhovaly. Na obou stranách stáli jako vůdcové čestní muži, na jedné to byl Abraham Lincoln a na druhé Jefferson Davis. Na oba stojí za to podívat se blíže. Lincoln patřil k výjimečným zjevům Ameriky. Ve své prostotě a neučenosti byl morálním géniem, jakých za život moc nespatříme a jací se na politickém vrcholu vyskytují opravdu zřídka. V porovnání s ním působil Davis dojmem obyčejného smrtelníka, byl to ovšem nebývale spravedlivý muž. Kdyby se s Lincolnem dostali do diskuse o morálce, nepochybně by našli širokou společnou platformu - pokud by se samozřejmě vynechalo otrokářství.

Oba muži byli typickými americkými představiteli poloviny 19. století, přestože se jejich výchozí situace v důležitých ohledech lišila. Lincoln s oblibou tvrdil, že pochází z Nemanic. Novináři z listu Chicago Tribune Johnu Lockeovi Scrippsovi, který se ho při volební kampani dotazoval na dětská léta, odpověděl, že jeho život v útlém věku lze "shrnout do jediné věty z Grayovy Elegie - "stručná a prostá kronika chudých". Lincoln tvrdil, že se jeho rodiče narodili ve Virginii a že jeden z jeho dědečků byl snad "jižanským gentlemanem". Matku asi správně považoval za nemanželské dítě. On sám se narodil ve srubu v odlehlé kentucké osadě a vyrůstal na hraničářských farmách, neboť se jeho rodina několikrát stěhovala směrem na západ. Jelikož otec moc číst ani psát neuměl, naučila malého Abrahama číst matka, ale zemřela, když mu bylo devět let. Pak se už vzdělával sám. Otec se podruhé oženil a nechal svého syna, šlachovitého čahouna (190 cm a 77 kg), najímat na práci za 25 centů denně. Řekl o něm: "Vypadá jako nahrubo otesaný sekerou - potřeboval by přejet hoblíkem."

V odlehlých krajích Kentucky, Indiany a Illinois, stejně jako na řekách Ohiu a Mississippi se Lincoln naučil neobyčejnému množství řemesel: pracoval jako vorař, tesař, řezník, lesák, kupec, zemědělec i jako dělník v pivovaru a v palírně. Nekouřil, nežvýkal tabák ani nepil alkohol. Když se mu náhodně dostala do rukou učebnice anglické gramatiky, celou ji prostudoval. Četl Gibbona, Robinsona Crusoe, Ezopa, Bunyanovu Poutníkovu cestu a životopisy Wa-shingtona a Franklina od Parsona Weemse. Naučil se nazpaměť Illinoiské zákony. Plavil se na voru do New Orleansu a cestu zpět si odpracoval na parníku. Jih navštívil několikrát a na rozdíl od většiny Seveřanů o něm získal povědomost. Jižany slyšel obhajovat "podivnou instituci" tak často, že by dokázal jejich argumenty odříkat pozpátku; na základě svých osobních zkušeností je ale zcela odmítal. Nikdy se ovšem nedopustil té chyby, že by Jižany považoval za neupřímné či povrchní. Nejvíc ctil Jefferso-na, pak Claye a po něm Webstera. Byl rozený vypravěč krátkých i dlouhých příběhů. Věděl, kdy se odmlčet, kdy má zrychlit nebo kdy přestat. Ve vymýšlení krátkých vtipných odpovědí ho předstihl až Ronald Reagan. Působil trochu neohrabaně - při chůzi došla-poval na celé chodidlo a stejným způsobem ho i zvedal - ale uměl se nečekaně proměnit a zapůsobit dojmem elegána. Jednou rukou dokázal zvednout sud whisky z podlahy až na pult. Přiznával, že je hypochondr. Napsal také esej o sebevraždě. Prohlásil: "Když jsem ve společnosti, tak to možná vypadá, že se nadšeně těším ze života. O samotě mě ale často přepadají takové deprese, že raději u sebe nenosím ani kapesní nůž."

Lincoln vykročil na advokátskou dráhu jako samouk, který instinktivně cítil nechuť k rozepřím. Říkal: "Kdykoli to jen půjde, přemluv svého souseda ke kompromisu... V roli prostředníka má právník skvělou příležitost být dobrým člověkem. Nikdy nebude mít málo práce. Sotva se najde horší člověk než ten, který vyvolává soudní spory." Patřil k právníkům obvodního soudu a na straně whigů se ucházel o křeslo v illinoiské sněmovně. Již předtím ale zastával funkci kapitána dobrovolníků ve válce Černého jestřába (1832). V jejím průběhu natrefil jednou časně zrána na pět skalpovaných těl: "Ležela na zemi s hlavami obrácenými směrem k nám. Všichni ti muži měli na temeni hlavy, kde jim rudokožci odebrali skalp, kulatou zarudlou skvrnu velikosti dolaru. Byla to úděsná a zároveň groteskní podívaná. A červánky jako by to celé podbarvovaly." Necítil ale k Indiánům žádnou zášť; jednoho vlastně zachránil před brutální vraždou. Jako první se o Indiánech zmiňoval jako o "domorodých Američanech", přestože tehdy se tím výrazem označovali Američané starého anglosaského původu. Těm, kteří se domáhali toho označení pro sebe, řekl: "Kdo jsou skuteční domorodí Američané? Nejsou to náhodou ti, kteří si oblékají bederní roušku a nosí tomahavk? Vyhnali jsme je z jejich domovů a teď se díváme svrchu i na další, kteří neměli to štěstí a nepřišli sem tak záhy jako my či naši předkové."

První pokus o vstup na politickou scénu se Lincolnovi nezdařil. Smůla se mu lepila na paty i jinde. Zřídil si krám, ale jeho obchodní partner, jistý Berry, uprchl s hotovostí a Lincolnovi zanechal na krku astronomický dluh 1100 dolarů. Stejně jako Washington pustil se i on do zeměměřičství, aby dluh splatil. Pak ho zvolili poslancem illinoiského parlamentu, kde zůstal osm let, od pětadvaceti do dvaatřiceti. Zastupitelský sbor se scházel v osadě Vandalia a jeho osmdesát tři členů zasedalo ve dvou komorách. Za každý jednací den dostával Lincoln tři dolary jako náhradu ušlého zisku a navíc měl nárok na pero, inkoust a papír. V jeho prvním prohlášení čteme: "Jsem pro, aby se z privilegií vládního systému těšili ti, kteří nesou alespoň část jeho břemen. Proto také souhlasím s přiznáním volebního práva všem bělochům, kteří platí daně a nosí zbraň (v žádném případě z toho nevyjímám ženy). "Patřil ke skupině whigovských legislativců, kterým se pro jejich tělesnou výšku přezdívalo "dlouhá devítka". Zasadil se o přesun hlavního města státu do Springfieldu a tam si zřídil advokátní praxi - renomé si získal úspěšnou obhajobou jedné zdeptané vdovy. Jeho právnický kolega řekl: "Lincoln na pohled vypadal jako ten největší nemotora, jakého jsem kdy spatřil. Byl ostýchavost sama, jako by neměl co říct, a ve tváři měl zasmušilý výraz. Jakmile však promluvil, tento dojem se rázem rozplynul a stál před vámi silný a bystrý člověk. Při každé návštěvě nás překvapoval víc a víc."

Lincolnova první láska Ann Rutledgeová zemřela na břišní tyfus. Lincolna to přirozeně velmi zasáhlo. Diskutabilnější už je tvrzení, že láska k ní ho nikdy neopustila, a nebyl proto schopen se znovu zamilovat. Nepochybně nikdy necítil lásku k ženě, s níž se oženil. Mary Toddová pocházela ze vznešené kentucké rodiny, která se od revolučních časů proslavila generály a guvernéry. Nevlastní matka ji od tohoto sňatku odrazovala, ale Mary toužila vzít si muže, kterého dovede do Bílého domu. Kupodivu odmítla nabídku jiného člena illinoiského parlamentu, tehdy ještě poměrně zachovalého Stephena Douglase, a rozhodla se pro Lincolna, neboť mu dávala větší prezidentské šance. Přátelům řekla: "Pan Lincoln se jednoho dne stane prezidentem Spojených států. Kdybych si to nemyslela, neprovdala bych se za něj, protože - jak víte - moc krásy zrovna nepobral.obhajobou jedné zdeptané vdovy.

Lincoln se sňatkem souhlasil, ale k obřadu se nedostavil. Důvodem byly nepochybně psychosomatické potíže. S Mary se opět setkal za napínavých okolností. Státní auditor Sheilds ho vyzval k souboji na šavle. Později ale svou výzvu odvolal, neboť ho Lincoln vystrašil svou schopností useknout větev až kdesi vysoko ve stromě. Lincoln se pak s Mary usmířil, takže svatba třiatřicetiletého ženicha a čtyřiadvacetileté nevěsty se přece jen konala. "Věděl, že ji nemiluje, ale slíbil jí, že si ji vezme," komentoval to později Lincolnův partner v advokátní kanceláři William H. Herndon.

Byl to disharmonický svazek dvou protichůdných povah - nejhorší bylo, že Mary postrádala smysl pro humor, který přitom patřil k jeho nejsilnějším zbraním. Rád si zažertoval: "Pojďte dál, žena sejde dolů, hned jak si navlékne klusácký postroj." Lincoln byl nepořádník, který vůbec nedbal na svůj zevnějšek, zatímco Mary byla vždy upravená a domácnost měla jako ze škatulky. Dostávala se do prudkých hádek se svými drzými bělošskými služebníky a hlasitě vzdychala po "rozkošných negrech". "Jedna věc je jistá," prohlásila, "kdyby náhodou pan Lincoln zemřel, jeho duše mě už nikdy nenajde mimo hranice otrokářského státu." Nenáviděla Lincolnova obchodního partnera, jeho rodinu i jeho takzvanou kancelář. Herndon o Lincolnovi prohlásil: "V ničem neměl žádný systém, žádný řád. Neplatil si písaře. Neměl knihovnu, nevedl si seznam případů ani pokladní knihu. Když už si napsal nějakou poznámku, hodil ji do zásuvky nebo ji zasunul do kapsičky u vesty či do klobouku... V nitru měl ale všechno přesně uspořádané. Nepotřeboval kancelář a klidně se obešel i bez pera a bez inkoustu, protože své pracovní místo měl v hlavě.""





A tak včera Američané slavili 4. červenec. Škoda, že víc nedohlédnou na svoje děti, aby dokázaly rozpoznat aspoň tvář jednoho ze svých prezidentů.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Felix Felix | 5. července 2011 v 21:34 | Reagovat

Ještě v pětatřiceti letech, když jsem ještě vězel ve svých hříších, mě takové životopisy a takoví lidi okouzlovali.
Lincoln:
Born: 12-Feb-1809
Birthplace: Hardin County, KY
Died: 15-Apr-1865
Location of death: Washington, DC
Cause of death: Assassination
Remains: Buried, Oak Ridge Cemetery and Abbey, Springfield, IL
Gender: Male
Religion: Atheist [Smazaný komentář]
Race or Ethnicity: White
Sexual orientation: Straight
Occupation: Head of State, Attorney
Party Affiliation: Republican
Nationality: United States
Executive summary: 16th US President, 1861-65
******
[Smazaný komentář] It is difficult to determine Lincoln's religion, if any. He would sometimes attend services, likely as a courtesy to his wife, and occasionally quote scripture in speeches. In a letter quoted by Joseph Lewis, Lincoln wrote "The Bible is not my book nor Christianity my profession. I could never give assent to the long, complicated statements of Christian dogma." Law partner William Herndon stated that Lincoln "was an infidel of the radical type... never mentioned the name of Jesus, except to scorn and detest the idea of a miraculous conception." Wife Mary Todd Lincoln's opinion was that "Mr. Lincoln had no hope and no faith in the usual acceptance of those words."
***
Davis
Born: 3-Jun-1808
Birthplace: Fairview, KY
Died: 6-Dec-1889
Location of death: New Orleans, LA
Cause of death: unspecified
Remains: Buried, Hollywood Cemetery, Richmond, VA
Gender: Male
Religion: Baptist
Race or Ethnicity: White
Sexual orientation: Straight
Occupation: Head of State
Party Affiliation: Democratic
Nationality: United States
Executive summary: President of the Confederacy
***
Abraham Lincoln was not a freemason. He applied for membership in Tyrian Lodge, Springfield, Ill., shortly after his nomination for the presidency in 1860 but withdrew the application because he felt that his applying for membership at that time might be construed as a political ruse to obtain votes. He advised the lodge that he would resubmit his application again when he returned from the presidency.
On Good Friday, April 14, 1865, Lincoln was assassinated at Ford’s Theatre in Washington by John Wilkes Booth. On the death of the president, Tyrian Lodge adopted, on April 17, 1865, a resolution to say "that the decision of President Lincoln to postpone his application for the honours of Freemasonry, lest his motives be misconstrued, is the highest degree honourable to his memory."
****
Myslím, že sv. Jan Nepomucký Neuman udělal něco pro Ameriku, ne však pan Lincoln, tak pozoruhodný nekatolík, nebo pan Davis. Před panem Lincolnem i po něm jela Amerika po své trati k hořkým koncům a pan Lincoln jen dobře přikládal do lokomotivy.

2 vestec vestec | Web | 13. ledna 2012 v 5:42 | Reagovat

Dobry clanek, hezky blog, podivas se na muj webik?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama