Červenec 2007

Nové zneužívání psychiatrie v Rusku?

29. července 2007 v 8:38 | הלט
6. července přišla paní Larisa Arap, ruská novinářka a členka Sjednocené občanské fronty Gariho Kasparova, na kliniku v Murmansku na vyšetření před vydáním řidičského průkazu. Byla zadržena a od té doby je zavřená na psychiatrii, nejprve v Murmansku, nyní 150 km od něj.
Paní Arapová se znelíbila moci články o poměrech v ruskch psychiatrických ústavech pro děti, které jsou podle ní léčeny způsoby připomínajícími mučení. Nyní ona sama dostává psychofarmaka, na protest proti svému uvěznění zahájila hladovku.

Focus, RFE/RL, Sydsvenskan.

הלט

Kontrarevolucionář Luca

28. července 2007 v 10:04 | הלט
Francouzský poslanec za UMP Lionnel Luca letos předložil kolegyním a kolegům návrh prohlásit velko-francouzsko-revolucionářské vraždění ve Vandeji genocidou.

Ludvík XX. byl mimochodem loni Na plovárně.

הלט

Co uděláme, až přijdou?

28. července 2007 v 8:32 | הלט
DARPA už to vymýšlí... :o)
הלט

Bruselský ústav pro metrologii a normalizaci

25. července 2007 v 9:47 | הלט
Portugalsko předsedá Evropské unii, ale že by se nějak angažovalo při osvobozování bulharských rukojmí z Libye, není neozbrojenému oku patrné.
Zato paní Cecilka se dostala na titulní stranu Figara za to, že bez francouzské ústavní odpovědnosti prý vydobyla rukojmí z plukovníkova kriminálu.
Paříž s Bruselem křičí, že to je nová éra: Teď už můžeme znormalizovat vztahy s Libyí. Náš ministr Schwarzenberg jen nesměle tahá hlavní hrdiny za rukáv, že Praha "především nemůže být jediným plátcem" výpalného.
Elektrické šoky, bití, spánek léta vsedě, osm lidí v cele dva krát tři metry, navždy ochrnutý kus obličeje... Zlomek zážitků rukojmí z libyjských cel.
Učiníme normálním ohavné vyděračství, říká teď EU. Kdysi dávno po Francii běhali pánové a měřili kus poledníku, aby pak z toho matematicky uvařili platinový metr, po pár letech zjistili, že jejich standard je o dvě desetiny milimetru vadný, poněvadž matematický vývar postrádal koření důsledků zemské rotace. A dnes se opět dělají - s vydatnou pomocí Francouzů - nové standardy.
A stamiliony Evropanů si řeknou: Jsou ti Francouzi ale pašáci, že zachránili život našim přátelům z Bulharska.
Já se hlásím k jinému metru: přístup celé slavné EU k bulharským chudákům je vrcholně ostudný. Což je pozice Kaddáfího taková, že by snesl déle než týden blokádu a přítomnost desítek válečných plavidel Anglie, Francie a Španělska někde ve své blízkosti?
הלט

Sebevražední atentátníci na vymření?

25. července 2007 v 8:49 | הלט
I brožurku ve stylu "Teroristou-sebevrahem snadno a rychle" našla policie při domovní prohlídce u osmnáctiletého mladíka z Londýna Mohammeda Irfana Raje, jenž byl společně s trojicí studentů Bradfordské university právě usvědčen porotou z hromadění materiálů vyzývajících čtenáře, aby skonal smrtí sebevraha-teroristy.
PEW ovšem hlásí, že až na pár výjimek odhodlání mezi mohamedány zemřít ve jménu sdílené obsese se zdá ochabovat.
הלט

Propuštění z "egyptského otroctví"?

25. července 2007 v 7:33 | הלט
Velký muftí Egypta Ali Gomaa oznámil, že muslimové mohou svobodně volit v otázce náboženského vyznání.
Na fóru uspořádaném Washington Postem a Newsweekem sice také řekl, že odklon od náboženství je velký hřích, který Alláh ztrestá při Posledním soudu, a že změna vyznání podkopává základy společnosti, avšak nezahrozil, že takovému člověku bude useknuto ucho i s hlavou.
Že by zárodek (kontra-)revoluce?
הלט

Muž bez mozku

23. července 2007 v 22:13 | הלט
Čtyřiačtyřicetiletý ženatý francouzský úředník se čtyřmi dětmi si přišel k lékaři postěžovat, že ho bolí noha. Skončil na magnetické rezonanci, která zjistila, že prakticky nemá mozek.
הלט

Vyděrač Kaddáfí

23. července 2007 v 21:02 | הלט
Plukovníkovi už nestačí za propuštění Bulharek miliony, chce i "plnou normalizaci" vztahů s EU a také postavit dálnice do Egypta a Tuniska a postarat se o libyjské památky. A? No, zatím by stačilo. Sarkozy říká, že rozhovory jsou "těžké".
Perfektní komentář dnes vyšel v HN od Jakuba Rotha.
הלט

Vraždy na špatné adrese

21. července 2007 v 15:42 | הלט
Na smrt! C11H18N2O3!
Poslední přípitek v životě podávají v Zürichu v Gertrudině ulici v čísle čtyřiaosmdesát, jenže příjezdy pohřebních aut, zvláštní zápach, pytle s věcmi po chodbách domu a policejní akce ruší místní obyvatele, lidé si stěžují a křesťanské strany v kantonální radě intervenují. Dignitas se možná postěhuje. Jeho šéf má navíc problém: dosud nepožádal úřady o překlasifikování bytu, který zdědil po matce, na nebytové prostory.
הלט
P.S.: "Západ žije v podivné sebenenávisti, kterou nemůžeme označit jinak než jako patologickou; projevuje sice chvályhodnou tendenci k otevřenosti vůči jiným hodnotám, ale nedokáže už snášet sám sebe." (Joseph kardinál Ratzinger, 2004)

Finsko a Maďarsko solidární. S Ruskem.

21. července 2007 v 11:23 | הלט
Poté, co ruský prezident nepozval do Saransku na festival ugrofinských národů Estonce, tallinnští činitelé žádali Finsko a Maďarsko, aby pozvání nepřijaly.
Paní Halonenová a soudruh Gyurcsány jsou však poslušní psíci kremelského pána...
I to je dobré o našich bratrech v Evropské unii vědět.
הלט

Puťa, puťa, putiňata...

21. července 2007 v 9:36 | הלט
Našisté táboří, rozepsaly se lidovky.cz v rubrice "zábava". Řekl bych, smrtící zábava. Kasjanova a Kasparova by putiňata jistě nejraději viděla na onom světě, jak je jejich Puťka vyučil.
הלט

Bombardéry znovu na severu

21. července 2007 v 8:18 | הלט
Rusko znovu provokuje s Tu-95 (k němuž ale přidalo i Tu-160), asi už má zase peníze na kerosin, jako kdysi.
הלט

Džihádníci a jejich podnájem

21. července 2007 v 8:11 | הלט
MEMRI o ISP.
הלט

Radarujeme, radarujete, radarují!

21. července 2007 v 7:44 | הלט
Bylo v mém životě období, kdy to byla i paní režisérka Chytilová, kdo mi pomáhal zvětšit bolševiky sešněrovávaný rozhled.
Měla francouzské a britské časopisy, gramodesky, exilovou literaturu... I informace z prostředí chartistů. Právě u ní jsem poprvé v životě slyšel třeba jméno Julia Tomina.
Uplynulo pár desítek let a svět je naruby. Je to právě paní Chytilová, kdo generálu Markovi a všem zločincům světa hraje roli "užitečného idiota".
Sám se tomu nesměji, je mi z jejího vystupování do pláče.
הלט

Honzíkova cesta do "JZD Vladimir Putin"

21. července 2007 v 6:28 | הלט
V altajské Gornovce živoří pětitisícihektarová s.r.o., no, je skoro před bankrotem.
Slavnou minulostí se však pyšniti může: jako kolchoz Padesátiletí SSSR chovala jedenadvacetitisícový ovčí stádec.
Kolchozníci pod vedením soudruha Alexandra Titova už našli lék. S jarem vzali posvátné jméno Vladimira Vladimiroviče do úst, pole oseli pšenicí a nyní věří, že úroda bude dobrá.
V sousední Ivanovce o tom prý vědí svoje. Od chvíle, kdy pojmenovali svůj kolchoz po Josifu Stalinovi, jejich život je lepší, je veselejší! Říkají, jako druhdy On.
הלט

Marihuana, no a?

20. července 2007 v 9:24 | הלט
Vždyť už je to dávno. DT.
A co na to soudruzi? CoHo.
הלט

Ve jménu Alláha: Hlavně zdraví, sousede...

20. července 2007 v 9:09 | הלט
Píchá vás v zádech, zvoní vám v uchu, třese se vám prst? Lékař je na cestě!
הלט

Plukovník a africko-evropské iluse

20. července 2007 v 8:58 | הלט
Většina peněz, které dostaly rodiny dětí infikovaných v libyjské nemocnici virem HIV, pocházela z mezinárodních nadací pro boj s AIDS. Původ peněz musí zůstat zahalen rouškou tajemství, aby si na jedné straně poškození Libyjci mysleli, že jde o peníze z EU, a na druhé straně, aby si evropští daňoví poplatníci nepředstavovali, že z jejich peněz je placen Kaddáfí.
V Hollywoodu už lze slyšet, že by se příběh libyjských dětí měl zfilmovat...
הלט
P.S.: Jsou ty peníze vratkou za Lockerbie (Írán, Sýrie, Jibrill) a Čad (Libye?) plus za likvidaci libyjských chemických zbraní?

Novinky z prezidentských kanceláří

20. července 2007 v 8:46 | הלט
Indie asi opravdu bude mít první prezidentku, paní Pratibhu Patilovou. Amerika by mohla mít zase prezidenta, který by se jistě zamlouval všem Ahmadínežádům, Filipům a Mišálům, pana Jacka Sheparda.
A zlatý hřeb trojice? Inženýr Paroubek. Prý by rád v dalším funkčním období, když bude tak dobrý, jako dosud, a když bude přímá volba, píše dnes Alexandr Mitrofanov v Právu.
הלט

Minimum, nic méně!

20. července 2007 v 7:50 | הלט
Přeje si to sedm Francouzů z deseti; Nicolas Sarkozy sliboval, že to udělá; zdravý rozum a elementární spravedlnost si to žádají.
V době stávek musí veřejný sektor alespoň minimálně fungovat. Uplatnit princip minimálního servisu ve veřejné dopravě, za kterou platí občané, znamená jen respektovat platné zákony.
Právo na práci je spojeno s možností do práce se dostat. Ministr školství tahá tygra za ocas, když říká, že něco podobného musí platit i ve školství: Jak mají jít do práce rodiče dětí, pokud je škola při vyhlášení stávky uzavřena?
Někteří křičí, že taková "minima služeb" znamenají ohrožení daných sektorů, ale zkušenosti z mnoha evropských států, které "minimum" zavedly, včetně Itálie, to popírají - naopak, význam sektoru je tak zdůrazněn.
Snad premiér Fillon vydrží a princip "minimum, nic méně" vstoupí v život. Bude to dlouho očekávaná a zasloužená odpověď práva na práci právu na stávku.
הלט
P.S.: V úterý francouzský parlament schválil konec danění odměn za přesčasovou práci.