Říjen 2006

Severokorejský a egyptský atom

29. října 2006 v 8:23 | הלט
Jihokorejské zvláštní služby hlásí z okolí severokorejského polygonu Punggye-ri pohyby vojenských sil, z čehož vyvozují, že by mohlo jít o přípravy k dalšímu pokusu o atomový výbuch. (1)
Egyptský ministr zahraničí Ahmed Ali Abul Gheit oznámil, že prezident Mubarak bude počátkem listopadu při své návštěvě v Pekingu hovořit o možnostech čínské pomoci při budování atomových elektráren v Egyptě.
Po Černobylu pozastavil Egypt svůj atomový program, letos v září ho "odmrazil".
הלט
P.S.: Problémy v petrohradské atomce hlásí Rusko.

Co o 28. říjnu v televizi nebylo

28. října 2006 v 20:21 | הלט
"Vlastenectví se vytrácí, a to je to, co nám nejvíc chybí. Děti vůbec nevědí, co je 28. říjen. Vědí, že mají podzimní prázdniny, ale že je to vznik republiky, to 90 procent z nich už neví," řekla dnes předsedkyně Svazu bojovníků za svobodu Anděla Dvořáková na Vítkově.

Náčelník generálního štábu Pavel Štefka promluvil u Písecké brány. O tom, jakou základní roli sehráli legionáři při mezinárodním uznání práva Čechů a Slováků na svůj stát v roce osmnáctém. Předseda vlády Mirek Topolánek pak navázal: Cítím hrdost na naše vojáky, kteří bojují v Afghánistánu, kteří navazují na odkaz legionářů.
Kdyby se Česká televize, TV Prima či TV Nova obtěžovaly vyslat své štáby na někdejší hradčanské hradby, mohli se lidé také dozvědět, že pro předsedu naší vlády existuje vedle prvního a druhého také třetí odboj.
Jsem rád, že dnes máme předsedu vlády, ministra obrany a ministra zahraničí, díky nimž mohu cítit hrdost na svou vlastní zemi. Je mi líto, že za několik týdnů z vlády tito muži odejdou.
הלט
P.S.: U Písecké brány byli i referátníci ministerstva obrany. Utekli však své hlášení napsat nějak rychle, o vystoupení Mirka Topolánka v něm proto není ani slovo.

"Spravedlivé Rusko - Vlast/Důchodci/Život"

28. října 2006 v 19:01 | הלט
Kremelští sociomanipulátoři v čele s Vladislavem Surkovem mají hotovo. Strany se sloučily, do čela si postavily Sergeje Mironova a levicoví voliči v Rusku mohou odevzdávat své hlasy. Mironov tvrdí, že je tu pro námezdně pracující a že bude v opozici proti vládě, ale nikoli prezidentovi.
Jednotné Rusko Borise Gryzlova mělo ve volbách do Dumy před třemi lety 38 %, Spravedlivé Rusko Sergeje Mironova by podle Surkova mohlo nasbírat kolem 34 % (včetně hlasů odebraných komunistům a Žirinovskému), politolog Dimitrij Oreškin to odhaduje na 20 %.
Prezidentským kandidátem "jednotníků" by mohl být ministr obrany Ivanov a "spravedlníků" viceprezident Gazpromu Medveděv:
Parlamentní volby budou za rok v prosinci, prezidentské v březnu o rok později.
הלט

Buď hrdý na to, že jsi Žid!

28. října 2006 v 1:21 | הלט
28. dubna 1944 otiskl deník The Palestine Post zprávu o audienci u papeže Pia XII. z r. 1941, na které kromě německých vojáků byl přítomen i židovský mládenec, jenž chtěl Svatého otce poprosit o pomoc pro italskými fašisty internované Židy. Byli zadržováni v nelidských podmínkách a hladověli.
Mládenec byl při audienci posledním, s kým papež promluvil. Mladík začal hovořit italsky, ale dělalo mu to velké problémy, papež ho proto sám oslovil německy, když předpokládal, že to je jeho rodný jazyk.
"Udělal jsi dobře, když ses rozhodl přijít s tou věcí za mnou. Už jsem o tom slyšel. Přijď, prosím, zítra a přines sepsanou zprávu, předej ji, prosím, státnímu tajemníkovi, který se tomu bude věnovat. A pokud jde o tebe, můj synu. Jsi mladý Žid. Vím, co to znamená, a věřím, že vždy budeš hrdý na to, že jsi Žid. Jsi stejně důležitý, jako každá jiná lidská bytost. A nyní můj židovský příteli běž pod ochranou Páně a nikdy nezapomínej, že vždy musíš být hrdý na to, že jsi Žid."
הלט

Dva roky kriminálu za křesťanské texty

27. října 2006 v 23:40 | הלט
Na dva roky poslal čínský režim do vězení pastora Wanga Zaiqinga z provincie Anhui za "nelegální" tisk Bible a dalších křesťanských textů. Navíc musí zaplatit pokutu v přepočtu 12,5 tisíce dolarů.
Na tři roky poslal čínský režim do kriminálu opozičního aktivistu Li Jianpinga za to, že v internetu zveřejnil "podvratné materiály", totiž texty pozitivně hodnotící prodemokratické demonstrace v Hongkongu. Podle jeho manželky Xu Hiu soudy v minulosti už dvakrát odmítly zahájit proces, protože důkazy uznaly za nedostatečné.
Jako student se Li Jianping v r. 1989 účastnil demonstrací na náměstí Brány nebeského míru v Pekingu.
Na zmasakrování tisíců účastníků těchto demonstrací jistě v minulých dnech přišla řeč, když se francouzský prezident Jacques Chirac domlouval s čínskými soudruhy, jak naléhavá je potřeba zrušit už konečně embargo na zbrojní dodávky do Číny, které EU vyhlásila po pekingském masakru. Chirac mezitím se soudruhy stihl domluvit, že od Evropanů nakoupí sto padesát Airbusů.
הלט
P.S.: V úterý přijala Evropská komise novou strategii spolupráce s Čínou. Naznačuje v ní, že Evropané podumají nad zrušením embarga na prodej vyspělých zbraňových systémů Číňanům.
P.P.S.: Z Číny se právě vrátil arcibiskup Rowan Williams, napsal o tom do Timesů.

Život jako v bavlnce

27. října 2006 v 22:40 | הלט
Turkmenský parlament schválil program rozvoje energetického sektoru do r. 2030.
Těžba ropy ze zvýší z loňských 9,5 mil tun na 110 mil. tun a zemního plynu z 63 mld. kubíků na 250 mld. kubíků, cena benzinu se nezmění. Obyvatelstvo až do r. 2030 bude mít plyn, elektřinu a vodu zdarma.
Velký otec Turkmenů Saparmurat Nijazov ubezpečil, že zásoby surovin zemi vystačí ještě nejméně dvě stě padesát jar.
Co se jiné typicky turkmenské komodity týče, totiž bavlny, Velký otec rozhodl, že dva gubernátoři zle připravili sklizeň, takže bavlny bude málo, navíc prý korupci a nepotismu propadli. Odvolat a zavřít!
הלט

Politické strany v Rusku

27. října 2006 v 20:16 | הלט
Grozenská babička Nura Umajeva se svým vnukem Bulatem a kocourkem, jehož jméno neznám, v Grozném sledují "Volejte řediteli", které zase po roce uspořádal kremelský pán. Agenturní obrázek či jeho část prošly i našimi novinami.
Gazputin hovořil i o svém nástupci a o tom, jak si chce i po r. 2008 zachovat vliv. To mi připomnělo, že u nás se vlastně vůbec nemluví o politickém systému v Rusku, přesněji: o politických stranách tam na východě.
Podle poslední sondáže WCIOM by se mohlo zdát, že nějaké strany tam jsou zbytečné, neboť poměrem 74:15 se ruští respondenti vyslovili, že za hlavní pokládají silné centrum, nikoli pluralitní systém politických stran. Car má tedy dobré vyhlídky. Současně se však 59 % vyjádřilo, že bez existence opozičních stran, bez konkurence myšlenek a politiků zemi čeká stagnace. 56 % míní, že opozice je slabá a nedokáže ovlivňovat politické dění.
Politolog Valerij Fedorov v Rádiu Maják vysvětlil, že mnohostranický systém je v Rusku jen nástroj k dosažení cíle, silné vlády. Soustava navzájem si konkurujících politických subjektů existuje toliko formálně, strany jsou bez vlivu na politiku, ve skutečnosti exekutiva podléhá prezidentovi.
Ruská Federální registrační služba nedávno odmítla zaregistrovat Lidově-demokratický svaz expremiéra Michaila Kasjanova jako opoziční politicko-společenské hnutí. Úřad se odvolal na formální chyby v zakladatelské dokumentaci a tvrdil, že lidé, kteří se podepsali pod protokoly ze zakládajících schůzí v regionech, prý svou účast nepotvrdili.
Ruská opozice je slabá, fatálně slabá a fatálně rozhádaná a rozdrobená na to, aby se dokázala na scéně prosadit. Ukázaly to i demonstrace po zavraždění Anny Politkovské, které byly malé a nekoordinované.
Viděl jsem jsem obrázky z demonstrací v Paříži, Helsinkách, Kodani, v Kanadě i USA. Když si ty akce postavím vedle ruských, zřetelně se ukáže, že smrt Anny Politkovské vyvolala nesrovnatelně mohutnější reakci na Západě. A to už vůbec nemluvím o reakcích na ústavní či diplomatické scéně: Putin prakticky mlčí, pokud není téměř fyzicky donucen k tomu, aby utrousil nějakou formalitu, zatímco skoro všechna ministerstva zahraničí na Západě vydala prohlášení a před novináři o Anně Politkovské mluvily i celé zástupy premiérů a prezidentů.
Z ruských parlamentních stran je české veřejnosti v televizi ukazována nejvýše kompartaj soudruha Zjuganova, občas pochodující ulicemi Moskvy s rudými prapory nad hlavou, a Žirinovského tzv. liberálové a jejich (jeho) výstřelky. Občas se ještě tak někdo zmíní o tom, že existuje nějaké Jednotné Rusko.
Jednotné Rusko se v moskevském politickém tyjátru a předstírání tváří jako strana pravého středu, řekněme, že hraje úlohu pravého středu. V Rusku jí říkají "strana moci", "vládní strana". Kremelští sociomanipulátoři vědí, že je třeba uspokojit i hlad po levější politice, a tak na scénu nyní nastupuje Strana života předsedy horní parlamentní komory Sergeje Mironova.
Ve volbách samarského starosty tento subjekt právě historicky poprvé zvítězil nad Jednotným Ruskem, když "životník" Viktor Tarchov o patnáct procent předběhl kandidáta "jednotníků" Georgije Limanského.
Tak to alespoň vypadá na povrchu, na jevišti. Scénáristé, které jsem nazval kremelskými sociomanipulátory, po ohlášení předběžného výsledku samarských voleb dali pokyn Jednotnému Rusku, aby ohlásilo, že výsledky zpochybňuje a že si bude stěžovat na regulérnost. To je demokracie, řeklo by se. Jednotné Rusko nakonec překvapivě od protestů upustilo.
Nyní sociomanipulátoři chystají další krok, zdánlivé soupeření Strany života a Jednotného Ruska obohatí další hráč na scéně. Přijde nová levice, Strana života, Ruská strana důchodců a strana Vlast oznámí vznik nového uskupení.
Od listopadu 2005 v Rusku probíhala přeregistrace politických subjektů podle zákonů nové demokratury. Federální registrační služba právě oznámila, že devatenáct stran procedurou úspěšně prošlo, tzn. mají předepsaný minimální počet členů (padesát tisíc) a disponují pobočkami ve všech ruských regionech.
Na seznamu jsou všechny stávající parlamentní strany, ale také Jabloko, Zelení a dosud poněkud neznámá strana Svobodné Rusko. To je dalším hráčem, jehož na scénu posílají sociomanipulátoři, do scénáře mu napsali, že hraje roli "liberálů".
Na seznam prověřených, kteří jako jediní mají možnost (avšak i povinnost) kandidovat ve volbách na všech úrovních, se nedostalo šestnáct z pětatřiceti v Rusku dnes fungujících politických subjektů. Např. Republikánská strana Ruska Vladimira Ryžkova, s jehož názory se lze sporadicky setkat i v našem tisku.

Registrační služba napočítala republikánům jen devětatřicet tisíc členů. Přitom podle Centra Jurije Levady patří tato strana do první desítky nejpopulárnějších subjektů.
Rusko potřebuje změnu. Fundamentální změnu systému. O bezmála milion lidí se snižuje počet jeho obyvatel každý rok, jevy sociální patologie prorůstají společnost jako rakovina, jaderné instalace, civilní i vojenské, radioaktivní i biologické a chemické materiály se vzhledem ke korupci a nepořádku mohou dostat mimo kontrolu a znamenat hrozbu pro zbytek světa, lidé živoří, Moskva se snaží obnovovat svou někdejší povahu impéria. Kreml se přitom tváří, že vše se ubírá sice pomalu, ale dobrým směrem.
Rusko představuje hrozbu. Pro vlastní obyvatele i pro zbytek světa. Jak z toho ven, nevím. V Rusku nevidím prakticky žádnou nadějnou jiskru. Psal-li pan Wells v roce dvacátém o Rusku v mlze, já dnes vidím Rusko tonoucí ve tmě.

Jméno Anny Politkovské je 221. na seznamu novinářů a pracovníků sdělovacích prostředků, kteří byli v Rusku od r. 1992 zavražděni, seznam vydal Svaz ruských novinářů.

CRUX

27. října 2006 v 10:31 | הלט
Australané příkladem
Oba vrcholní představitelé Austrálie, John Howard a ministr financí Peter Costello, se vyjádřili v televizi k radikálnímu islámu naprosto jasně a příkladně:

"Muslimům, kteří chtějí žít v Austrálii pod zákonem šarí´a bude sděleno, aby opustili Austrálii, neboť to je stát sekulární. Nebudou-li uznávat naše hodnoty, ale prosazovat svůj teokratický stát se zákonem šarí´a, potom pro ně Austrálie není ten správný stát. Říkáme islámským duchovním, že dva zákony u nás platit nebudou. Potom bude pro ně lepší odejít do země, kde zákon šarí´a praktikují. Všichni, kdo se nechtějí stát Australany a sdílet naše hodnoty, se mohou klidit. Zvyknout si musí muslimové, ne my! Nebudeme to už déle poslouchat, že se některému jedinci nebo nějaké kultuře ubližuje. Od útoku teroristů v Bali, při kterém zahynulo mnoho Australanů, je náš patriotismus silnější.

Nejsme proti imigraci, ani proti tomu, jestliže někdo hledá lepší život v naši zemi, ale imigranti i domácí musí pochopit, že multikulturalismus vede k popření naší suverenity a národní identity. Máme vlastní kulturu, vlastní jazyk i životní styl. Kdo chce žít v naší zemi, ať se učí anglicky. Většina Australanů věří v Boha. Nejsme křesťanští pravicoví extrémisté, ale tento národ vytvořili křesťanští mužové a ženy na křesťanských základech. A je správné, že je to vidět také na školních zdech. Koho to uráží, ať si hledá jinou zemi, neboť Bůh je součástí naší kultury. Akceptujeme vaší víru a neptáme se proč. Očekáváme od vás, muslimů, že budete akceptovat naší víru a žít s námi v pokoji.

Koho uráží náš "Jižní kříž", ať si hledá jiné místo na planetě. Jsme spokojeni s naší kulturou, nemáme důvod ji měnit a nestaráme se o to, jak to vypadá v zemích, odkud jste přišli. Můžete si svou kulturu zachovat, ale nevnucujte ji druhým. To je naše země, náš životní styl a umožňujeme každému mít na něm podíl, ale chcete-li si stěžovat, naříkat a nadávat na naši vlajku a na naši křesťanskou víru nebo náš způsob života, pak bych vám doporučil využít další přednosti australské svobody: práva opustit Austrálii! Když se vám u nás nelíbí, pak jděte. Nebudeme vás nutit, abyste zůstali, chcete-li ovšem zůstat, pak akceptujte zemi, která vás přijala".

"Muslimové, kteří neuznávají naše hodnoty, mohou zemi opustit", prohlásil i ministr školství Brendan Nelson.

(zdroj: německý weblog Politisch inkorrect, 17.9.06)

Australané příkladem II.

Australský premiér John Howard vyzval celý arabský svět k uznání práva Izraele na existenci. Současně vyzval také Izrael k přijetí palestinského státu. K dosažení míru na Blízkém východě je zapotřebí obou stran.

"Arabský svět musí bezpodmínečně a bez výjimek uznat právo Izraele na život v míru a v bezpečných hranicích", prohlásil Howard na konferenci o bezpečnosti v australském hlavním městě.

"Arabský svět, včetně Sýrie, Hisb´alláhu, Hamásu i Íránu se musí vzdát myšlenky na zahnání Izraelců do moře", pokračoval premiér. Odsoudil íránské úsilí získat nukleární zbraně a vyzval Írán k plnění rezoluce OSN 1696 z 31. 7. 2006.
"Austrálie je povinná hledat diplomatické řešení a OSN musí jednat rychle a rozhodně, chce-li si zachovat důvěryhodnost", dodal australský premiér. Zprávu přinesl izraelský levicový deník Ha´arec.

(Israelnetz Nachrichten, 26.9.06, ko)
(Karel Orlík, Eurabia)

To už přesahuje všechny meze!

27. října 2006 v 10:06 | הלט
Má to ten soudruh ale pech. IDF nabízí Berlínu záznamová data ze stíhaček, aby bylo jasné, že na nikoho nestřílely. Příště bude vhodné, když se německá helikoptéra po startu včas přihlásí.
הלט

Na prvním místě musí být ochrana slabých

27. října 2006 v 9:06 | הלט
Pětice čtrnáctiletých gymnasiánů z gdaňského gymnasia číslo dvě před týdnem v pátek poté, co učitelka polštiny byla odvolána na dvacet minut do ředitelny, odvlekla k tabuli spolužačku Aňu. Když se jí podařilo se vysmeknout, chytili ji, povalili na lavici, dva ji drželi, dva svlékali, jeden pak předstíral její znásilnění a sprostě jí nadával, jeden to vše natáčel videotelefonem. Spolužačky se dívce snažily pomoct, ale chuligáni byli silnější. Mučená dívka nakonec ze třídy utekla domů. V sobotu spáchala sebevraždu.
Polsko je v šoku. Kielecké děti dnes pořádají demonstraci v ulicích města proti násilí ve škole.
Od Miroslava Karase v Událostech jsme se včera dozvěděli, že vláda ve Varšavě chystá zvláštní školy pro zvrhliky, jako je pětice gdaňských gymnasiánů, a do škol videokamery. Premiér Jaroslaw Kaczyński ovšem už včera vystoupil se zásadním projevem, v němž zdůraznil myšlenku charakteristickou pro konservativního politika:
Obranu, solidaritu a péči si zasluhuje na prvním místě oběť, nikoli agresor. V pedagogice je nepřiměřený důraz dnes kladen na starost o to, aby se neublížilo agresorovi, aby nebyl vyloučen, jenže to je těžké, protože se vylučuje on sám, řekl Jaroslaw Kaczyński.
Miroslav Karas se v těch včerejších Událostech přihlásil s ještě jednou zprávou z Polska: Ultrakonservativní tmáři z Ligy polských rodin chtějí ženy připravit o možnost "pomoci v těhotenství", tedy spíše "pomoci" od toho vetřelce, který pronikl do jejich břicha a týrá je zevnitř.
Já znám případ, kdy konservativní Polák stanul před liberálním soudem za výstavu. Dovolil si veřejně ukázat, co obsahuje eufemismus liberálů "umělé přerušení těhotenství".
Ukazovat ale na veřejnosti obrazy zkrvavených kusů těl nenarozených dětí v situaci, kdy v Paříži pojmenují 37. most nad Seinou po Simone de Beauvoirové, přítelkyni Jeana-Paula Sarta, která se do historie zapsala i slovy, že přerušení těhotenství je zákrok podobný vytržení zubu, je opravdu asi silně provokativní. K soudu za to.
Liberálové, kteří se ze všech sil snaží přeprogramovat kulturní fundament západní společnosti tak, aby z něj zmizela rezidua křesťanství, takovou provokaci neunesou.
Konservativci v Polsku dnes říkají docela jednoduchou věc: Jestli má někdo právo na ochranu, jsou to právě slabí a ohrožovaní, a jestli má někdo právo na nejsilnější možnou ochranu svého života, na ústavní garanci, je to ten nejvíce bezbranný. Ještě nenarozené dítě, které matka nosí pod svým srdcem.
Přirozeně i budoucí maminka má právo na pomoc, nejenom nějakou ze zákona, ale samozřejmou od každého z bližních i od kteréhokoli neznámého člověka, pokud ji potřebuje.
Myslím si, že kultura smrti, která se rozmáhá, musí skončit, protože Bůh nám zakázal zabíjet a protože děti jsou to nejúžasnější, co jsem zatím na světě poznal. A řekl bych, že nic krásnějšího už nepotkám.
הלט

Bouřka nad Izraelem

27. října 2006 v 7:11 | הלט
Nad Izraelem se přehnala bouře, u Haify měl vítr rychlost až osmdesát kilometrů za hodinu, na Ben-Gurionově letišti spadlo během čtyřiceti minut šedesát milimetrů srážek.
הלט

Poznaň - Budapešť 1956

27. října 2006 v 6:46 | הלט
Der Tagesspiegel na demonstracích v Budapešti nepřehlédl polský aspekt.
Sám se svou národní vlajkou před kordonem policistů...
הלט

Němečtí evangelíci przní Písmo

26. října 2006 v 10:55 | הלט
Na pultech německých knihkupců se objevila nová verze překladu Písma, které si všiml i Der Spiegel.
Modlitba modliteb nezačíná slovy "Otče náš", nýbrž "Náš otče a matko".
Číst se to nedá, posoudil paskvil, který přinesla vlna politické korektnosti, deník Die Welt.

Dílo dvaapadesáti theologů je k mání za pětadvacet stříbrných mincí EMU.

הלט

Příští israelský prezident?

26. října 2006 v 8:38 | הלט
Hlavní rabín Tel Avivu Yisrael Meir Lau připustil, že by se mohl ucházet o funkci izraelského prezidenta, ale rozhodnout se chce teprve poté, co bude právně vyřešen problém současného prezidenta Kacava.
Natan Ščaranský a Šimon Peres kandidaturu odmítli. Mezi možné kandidáty izraelská média řadí i bývalého předsedu Knessetu Reuvena Rivlina a poslankyni Strany práce Colette Avital.
Premiér Olmert už řekl, že kandidát Kadimy nemusí být politik a že by bylo dobré, kdyby kandidát nebyl ztotožňován s žádnou politikou stranou.
הלט

Německo-izraelský konflikt u břehů Libanonu?

26. října 2006 v 8:04 | הלט
Der Tagesspiegel tvrdí, že dvě izraelské F-16 střílely okolo německých válečných plavidel v misi UNIFIL. Izraelské vyjádření publikuje Jerusalem Post.
Německé fregaty F212 Karlsruhe a F215 Brandenburg
הלט

Za obranu Izraele ve Španělsku před soud?

26. října 2006 v 7:36 | הלט
Jak zaznamenává IslámInfo, ve Španělsku se lze nadít soudních popotahovaček, když se člověk zastane Izraele proti sprostotám místních vládnoucích levičáků. Pokud chcete 36letému Španělovi jménem Alejandro de Llano vyjádřit podporu, zde je jeho adresa: joandro7@yahoo.es
Po Švýcarsku zase chodí ministři spravedlnosti, jako nějaký pan Christoph Blocher, kteří navrhují vyškrtnout z tamního trestního kodexu § 261, podle něhož se trestá osvětimská lež. Aby prý historici mohli diskutovat volně, v o l n ě, v o l n ě, v o l n ě................
Diskutovat je třeba, chceme-li se dobrat nějakého pravdivého poznání. K tomu vede racionální cesta jedině přes pochybnosti.
K pravdivému poznání, zda komunisté u nás zavraždili doktorku Miladu Horákovou, anebo o tom, zda nacisté zavraždili miliony Židů, se diskusí dostat nelze.
Pan doktor Blocher by se mnou nesouhlasil. Mahmúd Ahmadínežád také ne. Vojtěch Filip by jistě hlasoval pro diskusi co nejširší. Jsou to přece všichni demokraté.
הלט

Přemožitel Říše zla v Budapešti

25. října 2006 v 9:12 | הלט
Ronalda W. Reagana mají v Budapešti, což někteří nelibě nesou...)
říjen 2006...

Laciný plyn za privatizaci?

25. října 2006 v 8:01 | הלט
Zradou národních zájmů Ukrajiny nazvala expremiérka Julija Tymošenková podpis premiéra Janukovyče na nové rusko-ukrajinské smlouvě o 130 dolarech za každých tisíc kubíků z pětapadesáti miliard, které Rusko příští rok dodá Ukrajině. Cena za plyn se reviduje a cena za pronájem Krymu Černomořské flotile se nereviduje už léta!
Kyjev prý s novými plynovými podmínkami odsouhlasil i to, že Rusové se budou moci zúčastnit privatizace ukrajinské energetiky a leteckého sektoru.
V Kyjevě také včera podepsali dohodu o společné výrobě Ruslanů (An-124).
הלט

Budapešť 1956 - 2006

24. října 2006 v 8:33 | הלט
"Nebylo to, jako to bývá, chybělo spontánní publikum, které možná také chtělo jít společně s námi k tomu pomníku," řekl STV slovenský prezident Ivan Gašparovič včera na oslavách výročí protikomunistické vzpoury v maďarském hlavním městě roku 1956.
Normální Budapešťany postrádal na oslavách i polský prezident Lech Kaczyński, jak řekl TVP: "Byli tam politici a vojáci."
Náš pan prezident Klaus asi nepostrádal nikoho, v ČT řekl, že mu v šestapadesátém bylo patnáct a že internet tenkrát nebyl.
Maďarská policie prostě ty, kteří chtěli na Kossuthovo náměstí přijít, zastavila. Všude postavila ploty, zábrany a kordony. V noci porušila dohodu s demonstranty, které nejprve vyzvala, aby se vzdálili, že prohlédne prostor, zda tam nejsou nebezpečné věci, když uposlechli, nastoupily zvláštní jednotky a demonstranty už zpátky nepustily.
Viděl jsem v televizi několik Maďarů s čerstvými vyznamenáními za šestapadesátý, kteří byli rozzlobeni, že právě oni nemohou tam, kde bojovali, tam, kde byly nejlítější boje.
V Televizních novinách TV Nova (obrázek, bohužel, nemám) jsem si všiml, že jeden z demonstrantů nesl prapor, na němž bylo polsky napsáno SOLIDARNOŚĆ. A proto chci udělat malou odbočku do historie.
Pár let po smrti jednoho z největších tyranů všech dob následoval v únoru 1956 slavný XX. sjezd KSSS. I sovětské državy ve východní Evropě měly dostat možnost se nadechnout. Trochu, ne moc, ale trochu ano.
V Polsku nastoupil soudruh Gomulka a v Moskvě zavládlo zděšení, přesněji řečeno, ve Varšavě začalo osmé plénum ÚV PSDS a do Polska překvapivě přicestoval soudruh Chruščov, ruská vojska v Polsku se stejně nečekaně začala přeskupovat. K zásahu "rudoarmějců" ale nakonec nedošlo.
Událostem v Maďarsku roku 1956 předcházela poznaňská vzpoura dělníků a následně celého města, která byla krvavě potlačena. Na podporu Poláků se rozhodli v Budapešti demonstrovat studenti tamní techniky a k akci na 23. října 1956 získali povolení. Tři sta tisíc lidí nakonec skandovalo Budapeští hesla o svobodě.... Další události už jsou celkem známé.
To, o čem se neví, je role Číny v událostech roku šestapadesátého.
"Sovětští soudruzi se obrátili na vedení KS Číny s žádostí o souhlas k použití síly. Mao řekl, že KS Číny kategoricky nesouhlasí se sovětskými záměry, a aby s čínským stanoviskem mohli být nezprostředkovaně seznámeni soudruzi v Moskvě, vyslal tam ihned delegaci v čele s Liu Shaoqi."
Citát pochází z hlášení polského velvyslance v Pekingu Stanislawa Kiryluka.
Velký kormidelník to byl, kdo, jak to tak vypadá, zabránil sovětsko-polské válce, která by nepochybně propukla, kdyby se Rusové pokusili v Polsku intervenovat. Neuplynulo mnoho času a sovětská armáda zasahovala v Maďarsku. Zdá se, že Mao už neintervenoval, anebo jeho "ne" Chrušov v tomto případě oslyšel.
הלט
Budapešť 23. října 2006

Budapešť po padesáti letech

23. října 2006 v 8:06 | הלט
Jako exponáty "musea pod holým nebem" dnes slouží v ulicích Budapešti tanky připomínající události roku šestapadesátého. Na Kossuthově náměstí, kde trvají demonstrace za odstoupení postkomunistické vlády, stojí i stan s "kapličkou" Matky Boží.
"VEZMĚMĚ SI PŘÍKLAD Z BRATRŮ POLÁKŮ A VYHOĎME KOMUNISTY Z VEŘEJNÉHO ŽIVOTA!" vyzývá jeden z nápisů na stanu.
Dnes bude v Budapešti řečnit postkomunistický premiér Gyurcsány, jemuž včera odmítlo podat ruku devět lidí, které jako účastníky povstání r. 1956 vyznamenal prezident Sólyom, píší HN: Sídlo postkomunistů podnes zdobí plaketa s nápisem:
"MUČEDNÍKŮM, KTEŘÍ ZEMŘELI PŘI OBRANĚ BUDOVY PŘED KONTRAREVOLUCIONÁŘI".
Dobře do toho obrazu třiadvacátého října roku šestého zapadají slova bývalého německého kancléře Gerharda Schrödera na stránkách čerstvého Der Spiegelu: Vladimir Putin? Ryzí demokrat, na tom trvám!
A to mi zase připomíná londýnskou řeč Vladimira Bukovského: "...Putina přijal president Bush, který řekl, že nahlédl do jeho duše. Duše je jedna z věcí, které jsem při svých mnoha setkáních z důstojníky KGB nezahlédl ani koutkem oka."
הלט