Odkaz

25. července 2015 v 0:10 | הלט

http://1url.cz/f9jr

 

Rudý úsvit

2. září 2011 v 21:26 | הלט

Vokativ a Provokativ

1. září 2011 v 22:13 | הלט
Strana zelených zvala na čtvrteční demonstraci podivnou češtinou, všimla si Národní myšlenka. A asi i greenhorni. Už zapracovali, ale opravili jen něco. :-)

 


Rozloučení faráře Marka Zikmunda s Radkem Mašínem

25. srpna 2011 v 18:55 | הלט

Text rozloučení se Ctiradem Mašínem,

MIDDLEBURG HEIGHTS, OHIO, 24.8. 2011,

Marek Zikmund, farář Farního sboru Českobratrské církve evangelické Boskovice

Přednesl v zastoupení Jan Zeno Dus, farářČeskobratrské církve evangelické



Vážená paní Zdeňko Mašínová,

vážený pane Josefe Mašíne,

vážení a milí hosté,



nejprve bych rád poděkoval rodině Mašínových za pozvání k dnešnímu rozloučení; nesmírně si toho vážím a o to více se omlouvám, že jsem z rodinných důvodů nemohl přijet. Jsem nyní s vámi v mysli i v modlitbách.


Chceš-li milovat život a vidět dobré dny, zdržuj jazyk od zlého a rty od lstivých slov, odvrať se od zlého a čiň dobré, hledej pokoj a usiluj o něj. Vždyť oči Páně hledí na spravedlivé a jeho uši jsou otevřeny jejich prosbám, ale tvář Páně je proti těm, kteří činí zlo. Kdo vám ublíží, budete-li horlit pro dobro? Ale i kdybyste pro spravedlnost měli trpět, jste blahoslavení.

1.list Petrův 3,10-14



Svět není dobrý ani zlý - je takový, jaký si jej uděláme. Zda převáží dobro nebo zlo, záleží na každém z nás. Ano, Bůh stvořil tento svět jako dobrý, ale zároveň dal do vínku člověka svobodu se rozhodnout. Schopnost dotvořit či znetvořit svá obdarování, svou duši, svůj život. Postavit se Bohu, pravdě, spravedlnosti tváří v tvář, anebo se k nim otočit zády. Činit dobré, hledat pokoj a usilovat o něj, anebo vše ponechat na okolnostech, zda mně k tomu dají možnost. Volba je na nás. Ale volba je to naléhavá, jsme k ní vybízeni přímo naším nebeským Otcem. Člověk byl přece stvořen k Božímu obrazu, aby zahradu tohoto světa a síť mezilidských vztahů spravoval, kultivoval a rozvíjel. Není tu žádný osud, kterému bychom byli poddáni. Je tu naopak naše poslání a odpovědnost vůči Nejvyššímu i vůči dobrému řádu ve světě. Na oznámení o úmrtí Radka Mašína stojí: K tomu, aby zlo triumfovalo stačí, že dobří lidé nic neudělají. Tento odkaz moudrosti a statečnosti jde ruku v ruce se zvěstí Bible: Chceš-li milovat život a vidět dobré dny… odvrať se od zlého a čiň dobré. Bible na žádné ze svých stran nerezignuje před hledáním dobra a detekováním zla. Přesto, nebo právě proto, že dobro a zlo je často navzájem propletené a stěží rozeznatelné. Jak často v naší zemi lidé jednali pod pohnutkou budování dobra a míru a jejich úsilí jen napomohlo k ještě většímu znevolnění společnosti a k rozšlapání základních lidských práv a svobod. Ježíš učil rozlišovat mezi pšenicí a plevelem, mezi dobrou a zlou setbou. Jedna píseň to vyjadřuje zkratkou: Say NO to the devil, say NO (Řekni ďáblu NE). To platilo jak v biblických dobách, před 50 lety, tak to platí dodnes. Řekni ďáblu NE, abys měl otevřené oči pro to, co je vskutku dobré a na tom stál... V jakém světě a době žijeme, záleží na nás. To vystihuje podmínka na začátku biblického oddílu: Chceš-li milovat život… odvrať se od zlého a čiň dobré. Dobré dny a pokoj se ti nabízejí, jen odvrátíš-li se od zlého. Něco musíš sám vložit, případně se něčeho vzdát. Nic z pozemských statků, nic z opravdu cenného, jako např. svoboda není zadarmo. Víme dobře, že země může být osvobozena, leč opravdovou svobodu to zdaleka nemusí znamenat, pokud pro ni nic neuděláme, něco neobětujeme. K tomuto poznání jsme se díky takovým lidem jako Radek dopracovali po mnoha desetiletích, přitom nemalá část společnosti to dosud nedokáže přijmout. Je nám bližší ujišťování, že totalitní režim podkopala svou pasivitou mlčící většina. Podle toho každý, kdo jednal v souladu s tehdejším režimem a jen si myslel něco jiného, je hoden uznání. To mnohým lahodí, zvlášť slyšíme-li to z úst nejvyšších politických představitelů. Stačí málo a ono to nějak půjde. Hlavně si myslet svoje. Konkrétní zkušenost i biblická moudrost ovšem hovoří zcela jinak. Boží slovo je přímé: Člověče, nestačí jen sledovat, odkud fouká, nestačí se spokojit s tím, co je zrovna pro tebe dobré, je nutné pro dobro horlit, jít za ním, vzdát se i vlastního zabezpečení, pokud se jiným děje křivda. Radek Mašín takto přímý byl. Rovný chlap, který pro dobro české společnosti zakusil gestapácké metody StB, uranové doly, ztrátu osobní svobody, pohrdání ze strany těch, kteří se ex post pohoršují nad ztracenými životy příslušníků komunistické policie či milice. Je zarážející, jak se u nás cení vynalézavost lidí, kteří se rozhodli utéci ze země, zatímco boj proti režimu uvnitř zadrátované vlasti je stavěn na pranýř kvůli prolité krvi těch, kdo vzali zbraň do ruky jako první. A tak je na místě, aby i v této chvíli zazněly otázky, které mnozí opakují na adresu odbojářů: Proč to dělali, když neměli šanci něco zásadního změnit? Proč riskovali životy své i svých blízkých? Museli sáhnout i ke zbraním? Jistě, že nemuseli. Nemuseli nic z toho. Ovšem poznali, že každé vyklizení pozic dobra znamená, že na uprázdněné místo se prodere zlo. A zlo se tehdy činilo - v podobě poprav a věznění nevinných, krádeže majetku, devastace životního prostředí i duší. Ti, kteří se tomu postavili, jakkoliv v té chvíli bez šance nám pomohli komunistické běsnění nazvat pravým jménem. A tím nám dali odvahu bránit se zlu a horlit pro dobro. Bránit se i se zbraní v ruce, je-li v ohrožení celá společnost. Spojené státy americké, nová vlast bratří Mašínů a Milana Paumera má tuto zkušenost zakódovanou přímo v genech. V Prohlášení nezávislosti amerických kolonií je zapsáno: "Jestliže dlouhý sled zlořádu a uchvacování… se rozvíjí do podoby podřízenosti naprosté despocii, je právem občanů, je jejich povinností svrhnout takovou vládu a obstarat nové strážce své budoucí bezpečnosti." Podobně, třebaže mnohem později, to formuluje i český zákon o protiprávnosti komunistického režimu: "Režim založený na komunistické ideologii … byl zločinný, nelegitimní a je zavrženíhodný. Odboj proti němu byl spravedlivý, morálně oprávněný a hodný úcty." K tomu můžeme a musíme dodat, že ne tolik odboj jako spíše konkrétní lidé zapojení do odboje jsou hodni naší úcty a nejvyššího ocenění.


Díky Josefe Mašíne, díky Vladimíre Hradče, díky Zbyňku Janato, Václave Švédo, Ctibore Nováku, Milane Paumere, díky Radku Mašíne - díky vám máme důvod vzpomínat na hrůzy komunistického běsnění i s hrdostí. Jsou tu konkrétní lidé, tváře, z nichž září tak vzácná nepodrobenost, hrdost a vnitřní krása. Lidé, kteří nám i dalším generacím pomáhají tlumočit a rozumět biblickému zaslíbení: I kdybyste pro spravedlnost měli trpět, jste blahoslavení. Amen

Knížecí bál

23. srpna 2011 v 7:53 | הלט

TÝDEN (22. 8. 2011) hovoří s knížetem Schwarzenbergem:





Co s tím?
Blackfeeti by možná věděli.

Kdo si lehne se psi, vstává zablešený.


Toto přísloví přešlo do běžného používání v americké angličtině.
(Možná by se hodilo i pro evropskou politickou scenu, v situacích kdy se strany rozhodují koho vzít do koalice...)

P.S.: Pro brusiče: je to citace bez zásahu.

Neviditelné blesky mariňáků

13. srpna 2011 v 7:09 | הלט

Kdysi dávno se "Lighting" jmenovala F-22, ale jen chvilku, posléze F-35. Neviditelné blesky měly sloužit i mariňákům. Jsou jim k něčemu? WIRED

Čína a Pákistán

13. srpna 2011 v 2:17 | הלט

Zaregistrovat partnerství vojáků čínské a pákistánské armády bylo lze při nedávném cvičení Pákistánců, kteří přizvali Číňany. Indové jsou z toho prý velmi neklidní. Aby taky ne. A Čína prý také pomůže Pákistánu s vyzbrojováním. (Defense News)

V lednu psal Jane's Defence Weekly o vyhlídkách pákistánsko-čínské spolupráce, podle Pákistánců je to prý jen doplněk vztahů s Amerikou. V květnu si pak generálové z Pákistánu a Číny povídali o možnosti společného cvičení v Ujgursku, psal Dawn.

Vládní zmocněnkyně pro ideologicky zprzněný jazyk

10. srpna 2011 v 17:53 | הלט


Paní doktorka Šimůnková dnes po obědě vydala toto prohlášení:

"Podporuji plný rozvoj lidských práv ve společnosti. Mým cílem je dosažení rovných příležitostí a rovného zacházení pro všechny bez jakýchkoliv neodůvodněných rozdílů. Lesbická, gay, bisexuální a transgender (LGBT) minorita patří k těm méně viditelným ve společnosti, což může vést ke zkreslenému obrazu, který si o nich většinová společnost utváří.

Vítám uspořádání první pražské Pride a podporuji úsilí jejích organizátorů. Česká společnost je velmi tolerantní, avšak akce, jako je tato, umožní lepší seznámení s danou menšinou. Domnívám se, že ve společnosti stále přetrvává řada předsudků ohledně LGBT osob. Stereotypy se přenášejí do velké míry i prostřednictvím médií. Proto si dovoluji předat médiím soubor doporučení k mediálnímu obrazu sexuálních menšin."

K němu připojila tento elaborát:


"DOPORUČENÍ k mediálnímu obrazu sexuálních menšin




Zobrazování sexuálních menšin v médiích naráží v první řadě na problémy terminologické. Často je používán poměrně zastaralý termín "homosexuálové", v některých případech také pro označení pouze mužské homosexuality (ve dvojici s termínem "lesbičky"). Z pohledu Výboru pro sexuální menšiny Rady vlády ČR pro lidská práva jsou oba tyto termíny již překonané, proto je lépe hovořit o "gayích a lesbách", "sexuálních menšinách", "stejnopohlavních dvojicích/partnerech".



Častá je "sexualizace" tématu. Obrázky či ilustrační záběry ve zpravodajství jsou doprovázeny fotografií objímající se/ líbající se dvojice, případně dvojící procházející se v parku. Výbor pro sexuální menšiny zdůrazňuje, že ač sexualita je nedílnou součástí lidského života, je pouze jednou z mnoha takovýchto součástí. Gayové a lesby v tomto nejsou výjimkou.



Odlišná sexuální orientace je ještě stále vnímána jako tabu. Obrazový doprovod k článkům je vyveden tak, aby nebylo protagonistům vidět do tváře, jsou snímáni zezadu či zpovzdálí. Otázkou je, nakolik je tento přístup ovlivňován samotnou gay a lesbickou minoritou či konkrétními jejími příslušníky, kteří si nepřejí být identifikováni.



Opačným přístupem je snaha o podání menšinové sexuální orientace jako něčeho extravagantního. U zpravodajství s tématem gay a lesbické minority se vyskytují obrazové doprovody z tzv. "gay pride", tedy průvodů, které se skutečně jistou barevností a odvážností vyznačují. Život odlišně orientovaných osob by ale opět neměl být vnímán pouze v souvislosti s těmito aktivitami, které jsou specifické a které s každodenním životem gayů a leseb mají pramálo společného.



Sexuální menšiny jsou "neviditelné". Gayové a lesby se ve zpravodajství objevují často pouze v souvislosti s tématy, která se bezprostředně týkají jejich "specifického" života (registrované partnerství, adopce dětí, homofobie, diskriminace). Je ale důležité, aby byli zobrazováni v každodenních kontextech, při řešení základních problémů, které má i většinová společnost. Aby byli zahrnuti do většinového diskurzu. Lze se tak vyhnout doposud převládající heteronormativitě, tj. předpokladu, že popisované osoby jsou heterosexuální.


Příklady témat:


- rodina, rodinné dávky

- školství

- zdravotnictví

- bydlení.



Mnozí gayové a lesby stále cítí potřebu skrývat svoji skutečnou sexuální orientaci. To, zejména u známých osobností veřejného života, vede u některých médií k touze sexuální orientaci odhalit jako senzaci. Člověk, který otevřeně sdělí informace o své sexuální orientaci, je pak vnímán jako ten, který se přiznal. "Přiznání se" je ale obecně spojováno s něčím negativním a špatným ("Dítě se přiznalo ke krádeži čokolády v supermarketu"). Sexuální orientace je však jednou z charakteristik člověka. Jako takovou zpravidla není důvod ji samostatně tematizovat."

Nevím, zda paní doktorka od pana premiéra Nečase slyšela, že on už to tedy ve Strakovce balí, a zda si z toho vyvodila, že teď nastoupí osazenstvo z bývalého Musea Vladimíra Iljiče Lenina, s nímž by ona také ráda kolaborovala, ale v každém případě pokládám za zřejmé, že lidská práva jsou u nás touhle zmocněnkyní ve velmi vážném ohrožení.

Pane doktore Jochu, Vy jeden paleokonservativče, ještě jste nerezignoval?

Psychiatr o homosexuálech

10. srpna 2011 v 10:29 | הלט

EUROPRIDE, Řím, 2011


Hlasovalo se kdysi v 70. letech na sněmu amerických psychiatrů o jedné poruše.
Přes těžký nátlak homosexuálních aktivistů nebyli všichni pro jejich požadavek.

Varoval například profesor psychiatrie na Kolumbijské universitě Abram Kardiner:

"Those who reinforce the disintegrative elements in our society will get no thanks from future generations.
The family becomes the ultimate victim of homosexuality, a result which any society can tolerate only within certain limits.
If the American Psychiatric Association endorses one of the symptoms of social distress as a normal
phenomenon it demonstrates to the public its ignorance of social dynamics, of the relation of personal
maladaption to social disharmony, and thereby acquires a responsibility for aggravating the already existing
chaos."



Germánská nukleofobie

4. srpna 2011 v 6:33 | הלט

Z rozhovoru Reflexu s inženýrem Milošem Zemanem:

Jak si vysvětlujete, že tak vyspělý národ jako Němci podlehne ideologii, že jaderné elektrárny jsou zlo? A že se na tom shoduje téměř celá společnost? Myslíte, že jsou všichni hlupáci?

"Němci svého času podlehli Hitlerovi a docela upřímně vyznávali nacionální socialismus. Proč by teď nepodlehli daleko měkčí a méně nápadné zelené ideologii?"

Smolenská havárie

30. července 2011 v 2:41 | הלט

Mýlil se pan Krauze, když ve středu jeho očekávání kreslilo obrázek pro Rzeczpospolitu.

Nebyli všichni lidé na palubě obžalováni polskou vládní komisí ze zodpovědnosti za vlastní smrt. Sledoval jsem dnes několikahodinový přenos briefingu té komise a dozvěděl jsem se tak, že a) nikdo na piloty nevyvíjel verbální nátlak a že b) prezident Kaczyński nevybral náhradní letiště.

ad a) je to fakt: nahrávka z kabiny nic takového neobsahuje; ani z briefingu a ani ze závěrečné zprávy komise nelze odvodit, o co se tvrzení (hypotéza?) o přítomnosti generála Blasika v kokpitu v době havárie opírá

ad b) je to dezinterpretace ministra vnitra Millera, protože vybrání náhradního letiště je úkol ruské strany, nikoli lidí na palubě letadla

Některé otázky začínající slůvkem "proč" už nelze zodpovědět. Například: Proč pilot použil nejprve autopilota k ukončení sestupu, když musel vědět, že autopilot se spustí jen v případě, že letiště je vybaveno systémem ILS, což na Severním letišti neplatilo... Tato otázka vyplývá z toho, co na briefingu tvrdil ministr vnitra. Když se člověk podívá do zprávy komise, zjistí, že tvrzení o nemožnosti použít autopilota při nesplnění dané podmínky není pravdivé. Z toho nutně plyne další otázka: Pan ministr Miller neví, co je ve zprávě, anebo ji dezinterpretuje záměrně?

Jiné otázky pravděpodobně zůstanou nezodpovězeny, protože odpovědět by museli Rusové. Například: Proč armáda nejdřív Varšavě na její dotaz řekla, že nahrávku z aparátu řídícího na letišti jí nemůže poslat proto, že ji má prokuratura, která pak na dotaz Varšavy sdělila, že nahrávka se ztratila? Nebo: Proč řídící pilotovi tvrdil, že vertikálně i horizontálně se přibližuje řádně, když byl mimo desítky metrů v jedné ose a přes sto v té druhé?

A jsou i závažnější otázky, na které nedává zpráva odpověď. Například: Z čeho vyplývá rozdíl ve zprávě MAK a Poláků o tom, co se dělo s letadlem pár sekund před střetem se zemí?

Polskou zprávu, která obsahuje mnoho cenných zjištění, je potřeba doplnit. Myslím.

A co se světových médií týče? Standardní ohavnost.

BBC: "All those on board the TU-154 Tupolev, who included officials spanning the country's military and political elite, were killed when their airliner crashed while trying to land in heavy fog."

Zpráva polské komise: "O godz. 6:41:05 KL wydał komendę: "Уход на второй круг!" ("Odejście na drugi krąg!")."

P.S.: Když budete listovat zprávou a pak přílohou, některé věci stejně nenajdete. I elementární. Třeba přepis komunikace posádky.

Křesťanský extremista? Co třeba hrdina od Plzně

29. července 2011 v 9:28 | הלט

Z veškerého pomateného pojmosloví, s nímž pracují mainstreamoví novináři, jsem si vyvodil, že se chci seznámit se způsoby, jakým za Korejské války Číňané a Severokorejci prali mozky amerických zajatců.

Knihu a film "Mandžuský kandidát" samozřejmě znám, ale to není nic pro studium. Na to jsou jiné zdroje. Třeba The Problems of U.S. Marine Corps Prisoners of War in Korea.

A díky této publikaci jsem se dozvěděl, kdo vlastně byl muž, o němž se zmínil server Res Claritatis před dvěma lety pod záhlavím "Kanonizace amerického kněze českého původu?"

V Kansasu stojí městečko, které se jmenuje v podstatě Plzeň a které zdobí kostel svatého Jana Nepomuckého. V květnu 1916 v něm otec John Sklenar pokřtil malého kluka Emila. Emila Kapauna.

Povolání a služba ho nakonec přivedly s americkými vojáky až do Koreje. A do zajetí. U Mandžuska.

V táboře několik měsíců po smrti otce Emila se americký voják a žid Gerald Fink rozhodl kněze uctít vyrobením kříže s Božím Synem. Dozorcům řekl, že to je Abraham Lincoln. Neprotestovali. Detaily vyřezával skleněnými střepy, pro trnovou korunu použil ostnatý drát z tábora.


Proto se také jmenuje "Christ in Barbed Wired", dnes už je na půdě Spojených států a je vystaven v "Kapaun Mt. Carmel High School" ve Wichitě.

Medaili cti otec Emil nedostal. Podle korejských veteránů mu patří:

"RESOLUTION of the United States Federation of Korea Veterans Organizations (USFKVO)

WHEREAS Father Emil J. Kapaun, Chaplain, US Army, a native of Pilsen, Kansas, and accredited by the Diocese of Wichita, United States of America, was Chaplain of the 8th Cavalry Regiment, 1st Cavalry Division, Korea, in 1950, and

WHEREAS Chaplain Kapaun distinguished himself, as bothaSoldier and a Chaplain, on the field of battle in Korea during the early days of the Korean War in an uncommon manner, ministering both spiritually and physically to his fellow Soldiers, particularly the sick, wounded and dying, becoming a legend among the troops he served, and

WHEREAS Chaplain Kapaun further distinguished himself by ministering to the wounded and dying of his Regiment, during the height of the fierce battle at Unsan, North Korea on November 2, 1950, in which his Regiment faced overwhelming odds because of the Chinese Communist invasion of Korea, a battle from which Chaplain Kapaun might have escaped but remained behind ministering to the wounded and dying, as provided in the Geneva Conventions, a decision resulting in his capture by the Chinese Communist Command, and

WHEREAS Chaplain Kapaun, illegally designated a Prisoner of War rather than a detained person, as provided for in the Geneva Conventions, while a prisoner of war in several camps in the vicinity of PYOKTONG, NORTH KOREA, unselfishly gave himself in total service to his fellow Prisoners of War, his military duty and his commitment as an instrument of God, without regard to race, color, or creed, performing EXCEEDINGLY ABOVE AND BEYOND THE CALL OF DUTY to provide aid and comfort to his fellow Prisoners of War urging their will to live and will to continue to be American and Free World fighting men even in captivity, all at the cost of his own health and well-being as evidenced by numerous documented acts of the most conspicuous gallantry and intrepidity, in the presence of an armed enemy, and

WHEREAS Chaplain Kapaun died on May 23, 1951, of abuse by his captors, respiratory disease and a blood clot in his leg, confined to a filthy Communist prison "death house" tending to his flock up until he could do so no longer, his sacrifice an example to inspire and encourage his companions and others held as Prisoners of War throughout the camps as they received word of his indomitable courage and spirit for God and Country, and

WHEREAS Chaplain Kapaun through the example of his life and military duty has become one of the most popular heroes of the Korean War, Soldier and Saint, an inspiration to his fellow prisoners, and all who serve in the military, who gave of himself until he was spent, often referred to as the man who best sums up the glory of the Chaplain Corps, and

WHEREAS Chaplain Kapaun was universally known as a "soldier's soldier" and a saint by those who served withhim during his military service, and especially by those who suffered with him in the brutal Communist prison camps, and

WHEREAS the life and heroic exploits of Chaplain Kapaun are widely know throughout the Chaplain Corps and the Korean War Veteran Community and to numbers of the public in the US and other nations of the world, and

WHEREAS the Vatican, in 1993, in testimony of the love and affection of those who knew him and of his extraordinary love of and devotion to his fellow man, announced that Emil J. Kapaunwasto be named a "Servant of God," the first step to an eventual elevation to sainthood in the Roman Catholic Church, and

WHEREAS the United States Federation of Korea Veterans Organizations (USFKVO), Inc., notes and supports the efforts among the five million American Korea War and Korea service veterans community, and the resolutions of the Korean War Veterans Association, USA (KWVA) and many other American institutions seeking the appropriate posthumous award of the Medal of Honor to Chaplain Emil J. Kapaun, US Army; so,

THEREFORE BE IT RESOLVED that the United States Federation of Korea Veterans Organizations (USFKVO), Inc., supports the recommendation for posthumous award of THE MEDAL OF HONOR to Chaplain Emil J. Kapaun, one of the US Army's and United Nations Command's finest, and we encourage the Senior US Army Decorations Board to favorably act on this resolution and all other petitions to this end; and,

BE IT FURTHER RESOLVED that the United States Federation of Korea Veterans Organizations (USFKVO), Inc., calls upon the International Federation of Korean War Veterans Associations, Seoul, Korea, and all veterans groups in the free world to support this resolution."



At Freedom Village, Korea, in the fall of 1953, American repatriates (left to right) Capt. Joseph O'Connor,
Warrant Officer Felix McCool and Lt. Ralph Nardella carried a hand carved crucifix
made by a Jewish marine in memory of Fr. Emil Kapaun.



POW Servant of God


Opora vrahova

24. července 2011 v 20:06 | הלט

Copak z toho asi vyplývá? Novinky

Zrušit KSČM?

23. července 2011 v 10:46 | הלט
Když se v poslední době o tom mluví a klade se ona otázka,
jako kdyby jakákoli pochybnost vůbec mohla mít oprávnění,
může být užitečné podívat se na starý film.

Píše se rok 1962 a ve Spojených státech amerických promlouvá o komunismu

Ronald Reagan.



Atlantis už nikdy nepoletí

23. července 2011 v 3:46 | הלט

Atlantis se na oběžné dráze odpojil od ISS. A zamířil dolů...


Dosedl...



A týdeník Time ho přivítal titulkem...




...a pak raketoplán odtáhli ho do hangáru.

Z komentářů se mi líbí jeden z Mississippi:





"...The shuttle program - incorporating an international effort - was itself a signal achievement.

But, with the ending of the shuttle program, the only way Americans can get to space is as hitchhikers with the Russian Soyuz capsules.

There are plans for commercial spacecraft with U.S. ties at least three to five years away. And yes, there are future asteroid and Mars missions promised.

But despite all the advances that space research has yielded to make America globally a technological giant - from microelectronics to medicine - the U.S. space program that once was the pride of a nation appears to be fading away.

When Atlantis landed, about 2,000 NASA workers were axed, for a total of about 10,000 laid off as the program died.

Due to a lack of commitment, vision, funds, or whatever, the United States finds itself at a loss - losing its place as space leader, again, to Russia. It's more than a shame, a disgrace to let other nations carry the torch and reap the benefits.

We must never forget: Without vision, the people perish. We have lowered our sight to the ground and kissed the skies goodbye."

A jak to bylo počátkem sedmdesátých let? USA TODAY



Americké slídění po čínských tajnostech

22. července 2011 v 22:16 | הלט
Američané odtajňují. NSA

Jan Zahradil: Loser

21. července 2011 v 9:41 | הלט

Reflex, 21. 7. 2011

New York: Kulturní válka

20. července 2011 v 19:57 | הלט
Senátor státu NY vydal prohlášení k hrozbě trestů pro úředníky,
kteří odmítnou orazítkovat sodomické svazky.

Ať žije netvor!

17. července 2011 v 10:02 | הלט



Okresní soudruzi v ruské Penze se postarali a jejich město přizdobila busta masového vraha.


Babičko, podívejte, tady jsou faksimile některých rozsudků, které Vůdce vlastní rukou změnil na "Zastřelit".


Jane Fondová.....

17. července 2011 v 4:30 | הלט


Michigan 21. 11. 1971: "If you understood what communism was, you would hope, you would pray on your knees that we would some day become communist. . . . I, a socialist, think that we should strive toward a socialist society, all the way to communism."

Pro vietnamský jazykový okruh ještě jednou: "Nếu các bạn hiểu chủ nghĩa cộng sản là gì, các bạn sẽ hy vọng, các bạn sẽ quỳ gối cầu nguyện để một ngày nào đó chúng ta sẽ trở thành con người cộng sản."
__________________________________________________________________________________________________________________________________________



Dočítám se, že se soudružka Fondová opřela do nějakých "pravicových extremistů" (CNS),
a tak si říkám, že nebude od věci připomenout pár slov z amerického archivu.



+




Celý záznam je zde pro ty, kteří mají čas a silné nervy.

Další články


Kam dál